Kasaři

vykradený trezor kasařem

Trezory byly častým předmětem zájmu kasařů především v minulosti. Počet vykradených pokladen začal značně stoupat od roku 1918. Na jejich vylupování se tehdy kromě kovodělníků začali specializovat i neodborníci a zločinci jiných kategorií. Zpočátku se lupiči pokladen soustředili především ve větších městech, později loupili, kde se dalo, a podnikali i výjezdy na venkov. Počet vyloupených pokladen stoupal v Československu geometrickou řadou v roce 1922 jich bylo sto, v roce 1927 čtyři sta osmdesát a vrcholilo to v roce 1933 sedmistyšedesáti případy. Vyloupení kasy bylo pro začátečníka poměrně tvrdým oříškem, pro profesionála rutinní prací. Na počátku jedno- až tříhodinové práce bylo nejdůležitější nalezení pevného bodu, o který bylo možno opřít hasák sloužící k trhání plechu. Potom byl navrtán jeden nebo dva otvory, do nichž byl vražen hasák, který během několika minut rozpáral stěnu pokladny jako konzervu, a totéž se opakovalo po odstranění popelové výplně i u vnitřní stěny pokladny. Konečný otvor nebyl větší než sevřená pěst.

Ohnivzdorná pokladna není nic jiného, než železná bedna s dvojitými stěnami z plechu asi 2 až 4 mm silného, který jest, jak nás zkušenosti po vyloupení poučují, ještě k tomu od mokrého, vlhkého vnějšího i vnitřního pláště pokladny do té míry zrezavělý, že nelze naprosto mluviti ani o "ohnivzdornosti", tím méně o "nedobytnosti" takovýchto pokladen. Uvážíme-li tyto všechny okolnosti, které jsou příznivé pro kasaře, lupiče, kteří si zvykli na shon po mamonu, lehkému životu na účet majetnějších občanů, dále, že tito sami anebo pomocí svých pomocníků hledí se seznámiti s místem, přístupem k pokladně, možností útěku v případě vyrušení a k okolnosti, že dnešní kasaři, lupiči pracují moderními lupičskými pomůckami vlastními, jako hasáky, vrtáky, pákami, dláty atd., seznáme, že taková stará ohnivzdorná pokladna nemůže vzdorovati kasařskému náčiní.

Po stopách lupičů pokladen 1930

Trezory byly a jsou chráněny velmi odolným ocelovým pláštěm a zvláštními ocelovými dveřmi. Lupiči se do trezoru dostali buď překonáním zámku, nebo právě nerušením ocelového pláště. Pro lupiče trezorů to byla celá věda, měli několik praxí ověřených postupů. Záleželo na tom, ve kterém místě provrtali plášt trezoru, kolik otvorů navrtali, poté postupovali v dalším řezání nahoru, dolů, stranu, šikmo atd. Podle způsobu provedení provedení se dalo usuzovat na odbornou úroveň pachatele, například více vyvrtaných otvorů v řadě vedle sebe svědčilo o velmi zdlouhavém a namáhavém postupu. Lupiči pokladen byli velcí specialisté. Někteří se zaměřovali jen na překonání zámku, jiní zase na určitou stěnu trezoru. Zámkoví lupiči byli považováni za nejobratnější, museli mít odborné vědomosti, pokladnu poškodili poměrně málo a jejich lup byl největší, poněvadž se dostali ke všem oddělením trezoru.



zpět | domů
Články zdarma

Jak si vybrat trezor?

Průvodce světem trezorů.

Kam umístit trezor?

nejčastější umístění

6 závažných chyb !

při používání trezoru

Bezpečnostní třídy

Hlavní údaj při koupi trezoru

Jak si vybrat zámek?

Trezorové zámky
Průvodce trezory

Mám trezor

Pomoc se stávajícím trezorem

Chci trezor

Pomoc s výběrem trezoru
kontakt

Potřebujete radu?

721 886 885

Po - Pá 8:00 - 16:00

podpora@jinova.cz

logo trezory
Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.
Copyright © již od roku 1968 Všechna práva vyhrazena.
Aktualizováno prosinec 2017