Mechanoskopie a trezory

Stopy nástrojů na vykradených trezorech

Dva až tři různé hasáky na trhání plechu, ruční vrtačka s několika vrtáky na kov, tři páčidla, která se dají nastavovat na hasáky, čímž se prodlouží jejich páka a tím i účinnost, olej či vazelína k usnadnění vrtání, kleště, pilka na železo, pilník a svítilna. To vše patřilo k nezbytnému nádobíčku klasického kasaře. Pachatelé trezory dělali klasickým způsobemu, do starých typů vystříhali otvory kolem zámků, vyndali stavítka a kasu otevřeli. Někdy si pomáhali autogenem. Novější typy trezorů, které si netroufali otevírat na místě, brali s sebou a otevírali je jinde.

Není nutno popisovati všechny primitivní kasařské nástroje anebo moderní lupičské nářadí, poněvadž každý venkovský bezpečnostní orgán má možnost i příležitost u každého policejního ředitelství se důkladně seznámit se zabavenými kasařskými pomůckami. Vyloupení pokladny jest zejména odvislé na zručnosti kasaře, jakosti pokladny, kasařského nářadí, které se skládá obyčejně z hasáku, vrtačky, páky, dláta, kousku hadru, kapesní svítilny s černým tenkým plátnem, střevíců a jak zkušenosti opět dokazují, také z ostře nabitého browningu nebo pistole, hlavně však dostatku času, který je k vyloupení pokladny pro kasaře nejdůležitějším.
Po stopách lupičů pokladen 1930
mechanoskopie - vykradený trezor

Na místě činu se kriminalisté, místo otiskům prstů, začali více věnovat způsobu vyloupení pokladny stopám nástrojů na jejím pancíři, ale i úlomkům nástrojů. Kasaři používali kromě běžně dostupných nástrojů (trubkové kleště, posuvné klíče, nůžky na plech, pily na kov, pilníky, struháky, vrtáky, sekáče) i nástroje zhotovené vlastnoručně nebo na zakázku, přizpůsobené potřebám nekalého řemesla a osobním zvyklostem (paklíče, hasáky, násadce, páčidla) Zapomenuté lupičské nástroje byly nalézány na místech činu, odhozené při pronásledování, či byly zabavovány při osobních a domovních prohlídkách. Postupně se začalo při pátrání po pachateli využívat stop nástrojů použitých ke spáchání trestného činu. Nástroje použité pro otevření trezoru vytvářejí mechanoskopické stopy na místech, kde se při páčení tvrdí kov páky, páčidla nebo šroubováku opřel o rám z měkčího kovu. Vznikne tak otisk činné plochy nástroje, který je možno použít pro následnou identifikaci. V případě, že se nalezne podezřelý nástroj, provede expert jeho otisk a porovná ho s původním nástrojem. V tomto směru proslavil československou kriminalistiku vrchní strážmistr Ladislav Havlíček, který byl zakladatelem nové kriminalistické disciplíny mechanoskopie.

V kriminalistice je mechanoskopie chápána ve dvou úrovních: V užším pojetí je naukou o nástrojích, které používají pachatelé k trestné činnosti. Podle stop, které tyto nástroje zanechaly na místě činu, se pak kriminalističtí experti snažší použité nástroje identifikovat. Širší pojetí věnuje pozornost i jiným objektům, které nelze zcela jednoznačně považovat za typické nástroje, ale princip a podstata vzniku mechanických stop zanechaných těmito předměty je naprosto shodná s klasickými nástroji. Například bytoví zloději užívají speciálně vyrobené nástroje k roztahování zárubní dveří takového pomocníka trestné činnosti asi v běžném obchodě nekoupíme.

Mechanoskopie - páčidlo trezoru

Většina mechanoskopických stop je při pečlivé prohlídce vidět pouhým okem. Technici stopu nejdříve tzv. zafixují, aby se nepoškodila pro následující znalecké zkoumání. Přitom je důležitá i takzvaná čerstvost stopy, např. podle toho, zda není okysličena část kovového povrchu, na kterém byly stopy vytvořeny. Stopa je poté zdokumentována fotograficky (vždy několik snímků za měněných fotografických podmínek a pod různými úhly) s pomocí přiloženého měřítka. Individuálně, tedy přesně určit konkrétní věc použitou pachatelem, lze rozlišit nástroje, které mají malý počet funkčních částí. Patří sem třeba nůžky, sekáče, kleště, sekery, hasáky, střihače svorníků, dláta, šroubováky apod. Například taková páčidla vytvářejí zpravidla dvě protilehlé stopy ve formě vtisků a tzv. sešinutých stop. Horší je pátrání, když si pachatel vzal na pomoc nástroje, které mají funkčních částí více - pilníky, pily, brusky, škrabky apod. Proč? Při použití vytvářejí nevyhodnotitelnou směs stop, například piliny. Řezné nástroje totiž mají větší počet zubů, přičemž každý jednotlivý břit vytvoří na stěně řezu vryp, ale ten vzápětí další břit zničí. Podobně se chovají i šroubovité vrtáky. Velkým pomocníkem kriminalistů jsou, zvlášť tady, úlomky nástrojů, nalezené na místě činu.

Každý nástroj má na povrchu nejrůznější nerovnosti, které ve svém souhrnu vytvářejí jedinečný, specifický reliéf. Kriminalistický nejcennější jsou nerovnosti na funkčních částech nástrojů - břitech (nůž atd.), čelistech (např. kleště, hasák), střižných hranách, ploskách (kladivo) apod. Vytvořený mikroreliéf je pro každý nástroj typický a neopakovatelný. Můžeme to přirovnat k papilárním liniím u lidí. Tak jako se dá konkrétní pachatel poznat podle otisku prstů, i nástroj může zanechat svůj jedinečný mikroreliéf či jeho část. Podle něj pak mechanoskopie pomáhá odhalit a usvědčit pachatele!

Jiří Straus a kol., Kriminalistická technika, 2005

zpět | domů
Články zdarma

Jak si vybrat trezor?

Průvodce světem trezorů.

Kam umístit trezor?

nejčastější umístění

6 závažných chyb !

při používání trezoru

Bezpečnostní třídy

Hlavní údaj při koupi trezoru

Jak si vybrat zámek?

Trezorové zámky
Průvodce trezory

Mám trezor

Pomoc se stávajícím trezorem

Chci trezor

Pomoc s výběrem trezoru
kontakt

Potřebujete radu?

721 886 885

Po - Pá 8:00 - 16:00

podpora@jinova.cz

logo trezory
Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.
Copyright © již od roku 1968 Jinova s.r.o. Všechna práva vyhrazena.
Aktualizováno říjen 2017