trezory na Titanicu

Bylo mrazivé ráno 21. září v anglickém přístavním městě Liverpool. Zdálo se, že teplé dny roku 1911 jsou již dávno pryč a příroda se připravuje na podzim. Ve své výstavní vile na předměstí se probouzí továrník Wiliam Milner. Po letech k tomu nepotřebuje ani zvuk budíku. Jakmile padne pátá hodina jako na povel procitne. Neotevře ale oči, ještě nějaký čas přemýšlí. Nechává volně plynout myšlenky. O nové dostavbě dílny a ranní schůzce s dodavateli.

Potom už v tichosti sedí s manželkou u stolu a pročítá dnešní noviny. Pierre Prier dokončuje první 56 minutový let bez zastávky z Londýna do Paříže. Odstartoval první ročník závodu Rallye Monte Carlo a společnost White Star Line měla včera těžký den. S velkým zájmem čte dál. Jejich záoceánský parník RMS Olympic se při své páté plavbě srazil s křižníkem HMS Hawke. Křižník byl tak malý (7.700 BRT),  že ho Olympic se svými 45.324 BRT (1 BRT = 2,83 m³) přitáhl silou lodních šroubů k sobě. Parník na svou dobu nevídaných rozměrů dostal těžkou ránu v oblasti zádě a měl poškozený lodní šroub.

O trezoru, který chránil Srdce oceánu

Titanic a Olympic při opravě

Na obrázku Srovnání RMS Olympic a Titanic. Tato zpráva byla pro továrníka Wiliama jen zajímavým čtením. V té době ještě nevěděl že se ho přímo dotkne. Za čtrnáct dnů před ředitelstvím firmy Milner Safe Company zastavují dvě auta s početnou výpravou. Na dvoře to vypadá trochu chaoticky, až se z davu odděluje delegace tří pánů a vstupují do budovy. V krátkosti se omlouvají, že nemají domluvenou schůzku. Jedná se o zástupce loděnice Harland and Wolff a společnosti White Star Line. Potřebují jednat o své zakázce 5 trezorů pro nově stavěný Titanic. Celé se to opozdí o několik měsíců protože Titanic musí uvolnit místo v suchém doku pro poškozený Olympic. Na světě nikdo jiný nemá tak velké místo pro opravu takové lodi. Nakonec mu Titanic musel přenechat i jeden ze svých lodních šroubů. Tou dobou byl Titanic už několik měsíců po spuštění na vodu. Dokončovací práce se dělají právě v doku.

 

 

trezory na lodiOna tahle zpráva nemohla přijít v lepší dobu. Celá továrna na trezory je značně ochromena. Není možné sehnat dopravce, dodavatelé nejezdí a velká část zaměstnanců nechodí do práce. 

 Přes léto 1911 jsou v Liverpoolu velké stávky dopravců. Začalo to obchodními námořníky, přidala se železniční doprava a ostatní zaměstnanci v dopravě. Později se přidávají další  zaměstnanci ze solidarity. Práce na Titaniku jsou nakonec zpožděné o dva měsíce. A když se konečně přiblíží termín dopravy trezorů do 300 mil vzdáleného Belfastu, končí i stávka. Nepokoje se uklidní až koncem srpna kdy  policie rozežene dav. Během "Krvavé neděle" je 350 lidí zraněno a 2 zastřeleni.

Trezor vytažený později z Titaniku

Když jsou později opět zahájené práce na Titaniku, jsou do Belfastu dopravené také trezory. Pomocí 8 nákladních vozů. Několik nejlepších dělníků  je stěhuje přístavním jeřábem do čtyř vybraných kajut. Jsou to samozřejmě ty nejluxusnější na celé lodi. Co bude uvnitř ví jen několik nejbohatších z celkem 58 milionářů, kteří si koupili svůj lístek v první třídě na cestu do Ameriky. Pátý největší trezor podobný bankovní místnosti potom slouží přepravě vzácných poštovních zásilek. Předně pro potřeby královské pošty.

milionáři na titaniku trezory

Bylo mrazivé ráno 21. září a v Londýně se probouzí Henry Samuel Morley. Ve svých 38 letech úspěšný podnikatel. Už dlouho necítil takový ten úžasný pocit když se kvalitně vyspíte. Navenek velice úspěšný londýnský obchodník měl i druhou stránku. Uvnitř se trápil s manželkou a stále se snažil to nedávat najevo. Jeho žena si to nezasloužila. Byla chytrá, pohledná a starala se o rodinu i domácnost. Bohužel to nestačilo a po letech manželství fungovalo ze setrvačnosti. Chyběla romantická láska a noci, při kterých se nespí.

Cukrárna s trezorem

Tak se stalo, že Henry našel to, co mu v manželství chybělo. Jak jinak než od pohledné, devatenáctileté slečny Kate Florence Phillips. Ona byla zaměstnanec jedné Henryho cukrářské prodejny. Bylo otázkou velice krátkého času kdy si jí pan majitel všimne a začne jí projevovat více pozornosti než je vhodné. Během chvíle to bylo takové bláznivé, plné energie a plné nebezpečí z prozrazení. Zamilovali se do sebe. Zamiloval se do toho pocitu co naposledy cítil jako mladý. Henry chodil do prodejny kontrolovat účetní knihy i když věděl, že jsou v pořádku jako byly v pořádku když je kontroloval včera. Dobře situovaný podnikatel dával Kate nákladné dárečky. Asi také proto, aby si jí udržel i když stále ještě žil s rodinou.

srdce oceánu v trezoruV době kdy se intenzivně pracovalo na stavbě záoceánského parníku Titanic si Henry začal pohrávat s myšlenkou. Nakonec byla tak neodbytná, že se pevně rozhodl. V lednu, když se blížil den narozenin Kate. Začal prodávat několik svých obchodů po Londýně. Koupoval cennosti, které se budou dobře převážet. Investiční zlato a šperky. Mezi nimi byl i jeden nesmírně drahý safír osázený diamanty a vsazený do náhrdelníku "La coeur de la Mer" neboli Srdce oceánu. K tomu samozřejmě dva palubní lístky na osudový parník Titanic. Pod falešným jménem pán a paní Marshallovi. V den narozenin oznámil Kate svůj plán uprchnout s ní a znovu začít žít v americkém Los Angels.

Ellen Mary z Titaniku

Henry a Kate cestovali ze Southamptonu jako pasažéři druhé třídy. Přeci jen takový lístek první třídy stál v dnešním přepočtu asi 60 tisíc dolarů. Henry před tím oznámil své rodině a přátelům, že cestuje do příznivějšího klimatu kvůli nedávno prodělané nemoci. Henry Morley utonul a jeho tělo nikdy nebylo nalezeno nebo identifikováno. Kate Phillips se vrátila do Anglie asi rok po tragédii v roce 1913 s narozenou dcerou Ellen Mary, kterou označovala za dítě Henryho. Pravdivost jejích výroků nebyla nikdy potvrzena i když samotná Ellen o to celý život až do roku 2005 usilovala.

Related Articles

7 závažných chyb při používání trezoru

Zajímavé články o trezorech

Kam umístit trezor?

Copyright © Free Joomla! 4 templates / Design by Galusso Themes